Kuriozity

Nejen velkými a na první pohled nepřehlédnutelnými památkami se pyšní Sušice. V ulicích města můžete narazit i na malou, o to však zajímavější památku. Jen je třeba vědět, kam koukat.

Kámen neštěstí

Nejvíce sušických kuriozit najdete na náměstí. Patří mezi ně především kámen neštěstí. Své místo má v blízkosti kašny. Označuje místo, kde v roce 1672 lehkovážně skončil svůj život mladý rytíř z Rumerskirchenu, který v opilosti postřílel obraz sv. Anny Samotřetí v kapli Volšovského zámku a posléze si tu srazil vaz. Sušičtí pak na místo jeho skonu položili polovinu starého náhrobního kamene. Vyprávělo se, že kdo na ten kámen šlápne, toho potká neštěstí, děti pak říkaly, že druhý den po šlápnutí na kámen onemocní rýmou nebo bolením hlavy.

Pranýř a kamenné hlavy

Na náměstí se také nacházel pranýř, jeho místo bývalo prý u radnice, pod zvonkem zvaným Planýř. Dnes už byste ho tu hledali marně. Starý sušický pranýř, místo hanby, respektive jeho torzo, dnes naleznete mezi kamennými artefakty na dvoře Muzea Šumavy. Není označen, ale poznáte ho podle toho, že na něm stojí novodobá socha dívky. Nedaleko pranýře vás možná upoutá kamenná hlava vyplazující na kolemjdoucí jazyk. Nalezena byla při opravě domu čp. 5/I.

Daleko zajímavější je její sestra. Ta dodnes shlíží na náměstí z budovy muzea. I ji lid v minulosti opředl legendami. Jedni říkali, že na ní stávala socha spravedlnosti, druzí zas, že ukazuje, kam až sahala voda za jedné veliké povodně. Asi nejznámější je pověst, která vypravuje, že je to hlava jedné měšťanské dívky, která sem byla umístěna na paměť dívčina zmrtvýchvstání. Mladou a bohatou dívku uložili prý do hrobu s drahocenným prstenem na ruce. Všiml si toho zloděj, který pak v noci k dívce vnikl do hrobu a prsten chtěl ukrást. Prsten byl ale zarostlý do masa a nešel sundat. Zlodějský neřád s dívkou vzteky praštil, vyrazil jí tak žloutek, kterým se zadávila a ona v tu chvíli obživla. Zloděje místo šibenice čekala bohatá odměna.

Hlavičku má na náměstí ještě někdo jiný. Keramický reliéf propagující turistický ruch na budově sušické spořitelny, který modeloval sochař Josef Matějů, zachytil i představitele dvou států sousedících se Šumavou. Stalo se tak ve třicátých letech, na reliéfu se ocitl samotný říšský kancléř Adolf Hitler. Nutno ovšem podotknout, že je opravdu malý a bez předchozího upozornění nerozpoznatelný.

Ještě jednu kuriozitu na náměstí je třeba zmínit. Na sgrafitové staré lékárně se nachází zbytek železného řetězu, kterým byl kdysi v čase bohoslužeb uzavírán vchod do kostelní ulice.

Sušický trilobit

Joachim Barrande v Sušici sice nepůsobil, přesto i zde naleznete otisk pravého trilobita. Nikoliv ovšem ve skále, ale v kamenném obložení vchodu vily továrníka Schwarzkopfa na rohu ulic T.G.Masaryka a Ostrovní.